Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pravidla pro hodnocení výsledků ve vzdělávání

 Hodnocení žáků a autoevaluace školy

 

  Pravidla  hodnocení žáků

 

Schváleno pedagogickou radou dne 27. 8. 2013

Schváleno školskou radou dne 26. 10.2013

 

 

Závazné formy hodnocení

 

    Pravidla pro hodnocení žáků a klasifikační řád vycházejí ze zákona č. 561/ 2004 Sb., školského zákona a Vyhlášky č.48/ 2005 Sb., o základním vzdělávání.

    Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládl, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále.Hodnocení žáka vychází ze stanovení jasných cílů a konkrétních kritérií, jimiž lze žákovu činnost a její výsledky poměřovat, na jejichž základě může i žák hodnotit svou práci. Hodnocení by mělo vést
k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Je důležité si uvědomovat, že při hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ověřovaný problém. Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustřeďovat se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání žáků se spolužáky a rozdělování na úspěšné
a neúspěšné). Žáci jsou taktéž cíleně vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole, s chybou či nedostatkem se dále pracuje.

Nedílnou součástí hodnocení žáka ve škole je hodnocení jeho chování a projevů ( v této oblasti je důležitý systém pochval a odměňování jako motivující a pozitivní).

 

 

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a

chování ve škole a na akcích pořádaných školou

 

  • Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

1. Hodnocení  žáka je  organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

2. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

4. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

5. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje  klasifikace průběžná a celková.

6. Průběžná klasifikace  se uplatňuje  při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

7. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání

i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

8. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

9. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník uplatňuje  přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

10. Klasifikační  stupeň  určí  učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.

11. Ohodnocením  výkonu  žáka  klasifikačním  stupněm  posuzuje  učitel výsledky  práce objektivně  a přiměřeně náročně.

12. Pro  určování  stupně  prospěchu  v  jednotlivých  předmětech  na  konci  klasifikačního  období se hodnotí učební výsledky,  jichž žák dosáhl  za celé klasifikační   období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým  zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl

v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro  určitou indispozici. Přihlíží se i ke  snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu  se neurčuje na základě   průměru  klasifikace za příslušné období.

13. Ředitel školy je  povinen působit na sjednocování  klasifikačních měřítek všech učitelů.

14. Zákonní zástupci žáka jsou o  prospěchu  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

- před  koncem každého  čtvrtletí na třídní schůzce

- případně  kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách, na  které jsou rodiče  písemně zváni prostřednictvím žákovských knížek. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

V  případě mimořádného zhoršení prospěchu  informuje  učitel  zákonné  zástupce žáka  bezprostředně a prokazatelným způsobem.

Případy zaostávání žáků v učení se projednají na  pedagogické radě.

15. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

16. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

17. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín.Nejpozději do začátku dalšího školního roku.

18. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy

o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy určí zkoušejícího krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

19. V pátém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve škole,která toto hodnocení vyžaduje.

 

 

 

 

Zásady pro hodnocení chování ve škole

 

1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují  a rozhoduje o ní ředitel po  projednání v pedagogické radě. Pokud třídní tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující.

 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu  během klasifikačního období.

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální  a rozumové vyspělosti žáka.

4. Škola hodnotí a klasifikuje  žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 

5.  Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování  žáka informování třídním učitelem

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

- před  koncem  každého  čtvrtletí na třídní schůzce

- okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

 

 

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

1.  Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2.  Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku.

4. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se

o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

5. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří,

- co mu ještě nejde,

- jak bude pokračovat dál.

6. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

7. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

 

 

 

 

Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

 

 

Stupně hodnocení prospěchu

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

 

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný

 

 

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií

 

Stupeň 1

Žák ovládá požadované poznatky uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Jer schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2

Žák ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Neschopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery, Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Grafický projev má vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Zásady hodnocení v předmětu Anglická konverzace                

 

3. , 4. a 5. ročník

 

Hodnocení znalostí a dovedností bude prováděno ve studijním archu s názvem „Passport“, kde žáci budou hodnoceni pomocí razítek. Za každou získanou znalost či dovednost dostane žák do Passportu razítko. Hodnocení na vysvědčení pak bude provedeno podle počtu získaných razítek v Passportu. Tento způsob hodnocení je inovativní a nestresující pro žáky a je v souladu s nejnovějšími edukativními poznatky. Je zde kladen důraz na individuální přístup k žákovi a jeho možnostem. Také vede žáky k samostatnosti, motivování k vyšším výkonům a vlastní iniciativě a průbojnosti, kterou žáci již znají z nižších ročníků.

 

 

Klasifikace na vysvědčení za každé pololetí vychází podle počtu získaných razítek v daném pololetí:

 

 

0 nových razítek                   5          nedostatečně

1 - 3 nová razítka                  4          dostatečně

4 - 5  nových razítek             3         dobře

6 – 8  nových razítek            2          chvalitebně 

9 nových razítek  a více        1          výborně

 

 

Stupně hodnocení chování

 

 Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

 

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

 Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy, či ředitelskou důtku dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

Zásady pro udělování pochval

    Pochvalu uděluje učitel, třídní učitel nebo ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě návrhu ostatních pedagogických a provozních zaměstnanců. O udělení pochval a jiných ocenění informuje třídní učitel prokazatelným způsobem žáka a zákonné zástupce žáka a zajistí zaznamenání pochvaly do dokumentace žáka.
    Pochvalou mohou být žáci oceněni například za výborné studijní výsledky žáků, mimořádné zlepšení studijních výsledků, příkladné chování, velmi dobré plnění školních povinností, veškeré práce nad rámec žákovských povinností, reprezentaci školy při vystoupeních, reprezentaci školy při sportovních soutěžích, umístění v soutěžích nebo za jiné mimořádné skutky.

Žáci mohou být oceněni následujícími způsoby:

-ústní pochvalou učitele, třídního učitele nebo ředitele školy

-písemnou pochvalou třídního učitele nebo ředitele školy, která je zaslána zákonným zástupcům žáka ( nejčastěji v notýsku nebo v žákovské knížce)

 

Zásady pro udělování kázeňských opatření

Napomenutí třídního učitele:

- menší přestupky proti školnímu řádu, například:

pozdní příchody do vyučovacích hodin,soustavné zapomínání učebních pomůcek, sešitů, učebnic, domácích úkolů, žákovské knížky,nepřezouvání ,nevhodné vyjadřování, vulgární mluva,hrubé chování ke spolužákům,narušování vyučování,nekázeň o přestávkách

Důtka třídního učitele:

- za časté opakování drobných přestupků a za závažnější přestupky, například:

agresivní chování vůči spolužákům,nevhodný způsob jednání s pedagogickými a provozními zaměstnanci ,vulgární výrazy před učiteli,prokazatelné lhaní a překrucování informací,krádeže (menší hodnoty) ,záměrné ničení zařízení školy

Důtka ředitele školy:

- je udělována v tom případě, že předcházející kázeňská opatření nemají žádoucí účinek a žák stále nerespektuje ustanovení školního řádu a pravidel chování ve společnosti.Dále i v tom případě, že svým momentálním činem závažně porušil školní řád, například:

cílené ubližování či ohrožení spolužáků – přímé i nepřímé projevy šikany ,velmi nevhodné chování vůči zaměstnancům školy,opuštění budovy školy bez dovolení,vulgární slovní napadení učitele ,větší krádeže,podvody v žákovských knížkách (přepisování známek, falšování podpisů rodičů),prokazatelné záškoláctví,samovolné opuštění školní budovy

 

Informace o udělení kázeňských opatření se prokazatelně sděluje zákonným zástupcům žáka úředním dopisem.

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení napomenutí třídního učitele či uložení důtky třídního učitele a zajistí zaznamenání kázeňských opatření do dokumentace žáka.
Důtka ředitele školy a snížená klasifikace chování musí být vždy projednána pedagogickou radou.
 

Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

 

Základní pravidla pro použití slovního hodnocení

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 

3.  Hodnocení je vždy adresné a osobně se obrací k tomu, komu je určeno - k žákovi.

4. V průběhu vzdělávání a výchovy jsou rodiče žáků informováni slovním zápisem s předem     určenou pravidelností.

5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

6.. Hravá angličtina bude hodnocena u všech žáků slovně, jedná se o 1. a 2. ročník. (Schváleno Školskou radou a Pedagogickou radou 27. 8. 2013)

 

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

 

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení:

 

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami     

1 – výborný                ovládá bezpečně

2 – chvalitebný           ovládá

3 – dobrý                    v podstatě ovládá

4 – dostatečný                        ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný         neovládá

 

Úroveň myšlení (kompetence k učení)

1 – výborný                pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný           uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý                    menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný                        nesamostatné myšlení

5 - nedostatečný         odpovídá nesprávně i na návodné otázky

 

Úroveň vyjadřování ( kompetence komunikativní)

1 – výborný                výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný           celkem výstižné

3 – dobrý                    myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný                        myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný         i na návodné otázky odpovídá nesprávně

 

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští (kompetence k řešení problémů a pracovní)

1 – výborný                užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje                  

                                   samostatně,  přesně a s jistotou

2 – chvalitebný           dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se           

                                    jen menších chyb

3 – dobrý                    řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže

                                    a odstraňuje chyby

4 – dostatečný                        dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný         praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

 

Píle a zájem o učení (kompetence sociální, personální a občanské)

1 – výborný                aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný           učí se svědomitě

3 – dobrý                    k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný                        malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný         pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

Chování

1 – velmi dobré :

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 – uspokojivé:

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 – neuspokojivé:

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení

Celkové hodnocení žáka za vysvědčení se vyznačuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním,

b) prospěl(a),

c) neprospěl(a),

d) nehodnocen(a).

 

Kritéria celkového hodnocení žáka

a) prospěl(a) s vyznamenáním

 není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré;
v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),

b) prospěl(a)

 není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a)

 je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

 

d) nehodnocen(a)

 není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) pracoval(a) úspěšně,

b) pracoval(a).

 

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl

v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.      

2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování,

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,  praktické, pohybové) ,didaktickými testy,

- kontrolními písemnými pracemi

- analýzou různých činností žáka,

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací

oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá

i sebehodnocení žáka.

5. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...).

6. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

7. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

8. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů  na pedagogické radě.

 

Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 

 Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, 

- při konání opravné zkoušky.

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

 Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky

a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

6. Třídní učitel zapíše do katalogového listu žákovi, který konal opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky (KL – poznámka):

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem … .

Nedostavení se k opravné zkoušce (KL – poznámka):

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu……… zůstává nedostatečný.

 

 Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí

1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.

6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka.

V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

9. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

10. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".

11. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.

 

Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující   respektují doporučení psychologických vyšetření žáků

a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.     

4. U žáka se specifickou vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

6. Pokud je žák vzděláván podle IVP, je to zřetelně vyznačeno v pedagogické dokumentaci.

7. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

8. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě

o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

9. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován

10. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

12. Žák zařazený do tělesné výchovy při  částečném  osvobození nebo při  úlevách  doporučených lékařem se klasifikuje v  tělesné výchově s přihlédnutím  k druhu a  stupni   postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

 

Hodnocení nadaných žáků

1.Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

 

 

V Polevsku 1. 9. 2013

 

 

 

 

 

                                                                       Mgr. Elena Průchová

                                                                          Ředitelka školy